Żegnamy Miloša Formana podczas Kina na Granicy 16 dubna 2018

Rozloučení s Milošem Formanem

Když jsme připravovali filmový program letošní přehlídky, zařadili jsme jedno z jeho mistrovských děl jako přeshraniční projekci pod otevřeným nebem. Dnes si lze jen stěží představit symboličtější rozloučení než promítáním filmu „Hoří, má panenko“ na březích Olzy, pod těšínským nebem.

V českých dějinách mají letopočty zakončené osmičkou zvláštní váhu. I rok 2018 tedy představuje příležitost, abychom si připomněli výročí významných událostí 20. století z let 1918, 1938, 1948 a 1968. Tyto letopočty jsou zároveň důležitými milníky, jež se prolínají i Formanovým osobním životopisem. Podle jeho vzpomínek v roce 1938 v rodné Čáslavi poprvé navštívil místní kino, kde zhlédl projekci němé verze opery „Prodaná nevěsta” a kde podlehl kouzlu pohyblivých obrazů. Byla to zároveň doba uzavření Mnichovské dohody a ztráty části československého území, zatímco postupující agrese Třetí říše nakonec vyústila vypuknutím 2. světové války, během níž zemřeli Formanovi rodiče. Rok 1948 znamenal pro Československo počátek komunistického režimu, zatímco v umění došlo k nastolení socrealistické doktríny, proti níž se v 60. letech bouřili tvůrci československé nové vlny. Forman tehdy natočil mimo jiné „Černého Petra”, „Lásky jedné plavovlásky” i svůj nejodvážnější snímek – satirickou komedii „Hoří, má panenko”. Film byl v kinech uváděn jen několik týdnů a po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa byl zakázán.

Rok 1968 je pak nejspíš nejsymboličtějším letopočtem Formanovy životní dráhy a mezníkem dvou etap jeho tvorby. Režisér již tehdy žil na Západě – tváří v tvář událostem v rodné zemi se rozhodl prodloužit si služební pobyt ve Spojených státech, který se po premiéře filmu „Taking Off” (1971) změnil v emigraci. Pět Oscarů za „Přelet nad kukaččím hnízdem” (1975) a osm za „Amadea” (1984) z něj učinilo nejslavnějšího českého režiséra v historii. Úspěch posledně jmenovaného snímku byl tak obrovský, že jej nemohly zamlčet ani komunistické orgány v Československu. Miloš Forman zemřel 13. dubna 2018, tedy v dalším roce s „osmičkou” na konci. Na letošní rok připadá 50. výročí tzv. Pražského jara a při té příležitosti jsme připravili řadu akcí souvisejících s Formanovou tvorbou. Jedna z debat v rámci cyklu „Zmasakrovaná kultura” se bude týkat i kinematografie a tzv. „československého filmového zázraku”. Své přátelství s Formanem popisuje v knize „Všichni ti bystří mladí muži a ženy” Josef Škvorecký a křest polského vydání této publikace se uskuteční právě během letošního Kina na hranici. A konečně – ve filmovém programu nemohla chybět ani dvě Formanova arcidíla: „Amadeus” a „Hoří, má panenko”.

Mikołaj Góralik

Návrat

Organizátoři

Organizátoři Organizátoři

Spoluorganizátor

Spoluorganizátor Spoluorganizátor

Spolufinancování

Spolufinancování Spolufinancování Spolufinancování Spolufinancování Spolufinancování Spolufinancování Spolufinancování Spolufinancování Spolufinancování Spolufinancování

Sponzoři

Sponzoři Sponzoři Sponzoři Sponzoři Sponzoři

Patronát

Patronát Patronát

Mediální partneři

Mediální partneři Mediální partneři Mediální partneři Mediální partneři Mediální partneři Mediální partneři Mediální partneři Mediální partneři Mediální partneři Mediální partneři Mediální partneři Mediální partneři